Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Líbí se mi zadek tvé ženy

16. 11. 2016 14:22:34
“Tahle vám sedne. Zmenšuje vám prsa, “ řekne mi prodavačka v podprsenkárně. “A na bříško dáme stahovačky,” poradí. Tak to zase ne. Bříško si poctivě odšlapu venku, na chodnících či na silnici. Co odšlapu, odšlapu.

Zbytek nechám tak, jak mě pámbu stvořil.

Nejsem supertěžkým tankem ani vyzáblinkou, kterou skolí mírný dolomitský vichřík. Mám poctivé základy z Vysočiny - mlíko, krev a trochu zdravého rozumu. Šlapu, chodím, skoroběžím téměř denně, pro vyprázdnění hlavy a dobrý pocit (a taky se přitom fajn hubne).

Ovšem doma, po otevření skříně, na mě stejně vylítne moje oblíbená modrá. Prý zmenšuje. Zadek, břicho. Kde je žlutá, červená, zelená?

Zahalena v dlouhé tmavěmodré hazuce přes zadek zdravím z kasy probíhající Chiaru. Krásnou živelnou ženskou, vlasy a oči černé jak noc, jak Sophia Loren. Je sexy, popnuté elegantní růžové tričko, mírně namalovaná. Hlavně však usměvavá a povídavá.

Občas bere na dluh, jako většina rozlítaných zaneprázdněných maminek. Zpočátku (když jsem ji chtěla popsat manželovi, kteráže to je) jsem ji popisovala jako tu “ukecanou sympatickou babu s dvěma dětmi, co se pořád směje”.

“Tu tlustou?” zeptal se můj muž.

Drzoun neomalený.

Její tloušťky jsem si tedy vůbec nevšimla. Vnímala jsem jenom její osobu. Druhý den opět přivlála, zaplatit dluh. Teď jsem na ni koukla více. Jo, asi jo - váhově je jako jeden a půl Marty.

Zdejší lidé většinou neříkají - to je ten příšerně hubený, to je ten děsně tlustý, to je ten... Slyšíte spíš - to je TA s těmi dvojčaty. To je TEN fajn (nefajn) chlap. To je TEN, jehož strýc je bráchou sousedky od sestřenice mé matky. Ale TY určitě víš, o koho jde.

Dělám, že vím, abych nebyla za tupce.

Dvakrát týdně u nás nakupuje jeden starý pán. Pokaždé bere zdarma odřezky uzenin pro psa. Občas pytlík s odřezky zapomene na zemi u kasy a odejde bez něj domů, nahoru do hor.

Většinou na sebe a kolem sebe vypatlám půlku dusícího přesládlého deodorantu, než přijdu na původ puchu. Stejně ten něco jako “prasklý vřed měsíc nemytého tuláka” nepřebiju. Zapomenutého pytlíku si obvykle všimnu nejdřív za hodinu, když nad ním krouží masařky anebo ho nějaké malé dítě propíchává prstíkem.

Pán je na svá léta fešák. Charismatický osmdesátník, plný energie. A ten fešák pokaždé říká mému muži zcela vážně a důrazně:

“Ta tvoje žena má NÁDHERNÝ zadek, řekni jí to!”

Mezitím si na kase stahuji moji modrou hazuku přes slovanský zadek až někam ke kolenům. Fešák se ke mně vrací a bere mě za ruku. Asi chce za lichotku zaplatit, napadne mě hned. Ale risknu to. Jemně mi ruku zvedne a starosvětsky s úklonou políbí.

Osmdesátník, neosmdesátník. Z druhé strany obchodu volá můj muž něco jako "pryč od mé ženy", raději nerozumím. Fešák mu většinou opáčí pár vtipných poznámek o žárlivých Talibáncích. Přátelsky. Hoši si jinak velmi dobře rozumějí.

Pán je sympaťák. Ne proto, že je “zadkovej”. Je prostě sympaťák.

“Zapomněl tu pytlík!” halasím po dvou hodinách na manžela. Pytlíkové klienty tu máme tři.

“Kdo? Ten plešatý?” zeptá se mě můj muž.

Neomalený drzoun.

Pán přece plešatý není.

Ale je. Příště si všimnu. Má pleš krásnou, ostatně jako všichni holohlaví muži.

Jejich oči jsou pak výrazně uhrančivější a sexy. Více nežli těch prostovlasatých. Plešatý chlap je pro ženské stejně nádherný jako pro mužské dobře stavěná ženská. Nemějte o sobě v tomto směru pochyb, pánové.

A já?

Časem jsem si našla jinou podprsenkárnu, kde mi nechtějí nic zmenšovat ani opravovat. Tu tmavěmodrou plandavou hazuku jsem dala na charitu.

Teď jedu v červené, jen trošku přes zadek, to víte...

Mějte hezké a laskavé dny.

Vaše TA, no přece víte, která...

Autor: Marta Kučíková | středa 16.11.2016 14:22 | karma článku: 39.08 | přečteno: 3830x

Další články blogera

Marta Kučíková

No... a co?

“Mami?!!!” vyhrkly zděšeně děti, jednohlasně i s mým mužem. Zrovna jsem prý naší staré italské známé Marcelce nadšeně sdělila, že si též přeji, aby vbrzku natáhla bačkory.

13.7.2017 v 7:11 | Karma článku: 35.97 | Přečteno: 1760 | Diskuse

Marta Kučíková

Zezadu

“Dvacet čtyři tisíc polibků pro tebe, miláčku, amore” zazpívá místo pozdravu silný mužský hlas. Žádné jeho amore fakt nejsem. Píseň o pusinkách se line i z rádia Birikina s hity šedesátek. Ještě že mě frajer zdraví zezadu.

5.6.2017 v 8:15 | Karma článku: 36.07 | Přečteno: 1880 | Diskuse

Marta Kučíková

Přece nikdy není pozdě...

“Víš, čím je vaše česká země nejznámější? “ zkoušel mě na kase Mauro, italský osmdesátník, všetečka a chytrý chlap. Hokej ani Jágra tady neznají, pivo pijí raději německé, politický marast je všude stejný. Snad krásnými ženami?

2.5.2017 v 7:22 | Karma článku: 40.04 | Přečteno: 2738 | Diskuse

Marta Kučíková

Jáje...

"Martii, jsem šťastná, že tě zas vidím,” obejme mě Jája. Její slova kloužou do žaludku stejně jako čerstvý indiánek z telčské cukrárny U Celerina. Zákusky jsou famózní. Ocením je zejména po několikaměsíčním italském půstu.

21.4.2017 v 15:59 | Karma článku: 37.82 | Přečteno: 2264 | Diskuse

Další články z rubriky Ona

Klára Bártová

Ester (39): Dnes nechápu, jak jsem to mohla přežít!

Velmi silný a inspirativní příběh, který stojí za přečtení. Žena, která si prošla peklem závislostí a vše ustála. Byla doba, kdy ji zbýval měsíc života a ona to dokázala zvrátit. Nyní se rozhodla promluvit.

22.8.2017 v 12:31 | Karma článku: 9.96 | Přečteno: 485 | Diskuse

Edna Nová

O těžké depresi (teď už vím, že zbláznit se může každý)

Zbláznit se může každý. Jako vážně. Trochu mě zaráží, že si stále někteří lidé myslí, že deprese je něco jako špatná nálada. O depresi mluvím hodně, protože deprese neznamená, že jsem přecitlivěla chudinka bez sebevědomí.

21.8.2017 v 16:15 | Karma článku: 34.54 | Přečteno: 3221 | Diskuse

Edna Nová

Mé představy o ideálním muži (aneb jak si z blogu udělat seznamku)

No tak představovat si ta holka může ledacos. Aby to taky nepřepískla a nezůstala na ocet. Čeká snad prince na bílém koni?! A nejhorší jsou ty trapné pětatřicítky, které spolkly všechnu moudrost. Doufám, že tak dalece ještě nejsem

21.8.2017 v 8:18 | Karma článku: 29.11 | Přečteno: 1943 | Diskuse

Jitka Štanclová

Machruješ a neumíš ani pověsit prádlo!

Je až s podivem, co se člověku po létech vybaví, když vidí někoho věšet prádlo. Už za mého mládí platilo, že nejlepší aviváž je čerstvý vzduch a nejlepší žehlička je svěží vítr. A taky to, jak prádlo pověsíte.

20.8.2017 v 19:49 | Karma článku: 22.19 | Přečteno: 861 | Diskuse

Kateřina Kostrůnková

Malá radost pro staré lidi v domovech

Bydlí tam, často jen leží a v mnoha případech se nemají na co těšit. Jejich rodina se k nim nedostane tak často, jak by si přáli. Každý zájem o ně je pro ně velkým potěšením a vysvobozením z dlouhého všedního dne.

20.8.2017 v 14:08 | Karma článku: 19.00 | Přečteno: 540 | Diskuse
VIP
Počet článků 68 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 8723

Dle MUDr. Plzáka typ "hospodyně, říznuté intelektuálkou", žijící s rodinou v podhůří italských Dolomit, se srdeční slabostí pro rodnou Telč.

Víc než karma mi udělá radost Váš příspěvek v diskusi anebo v mailu: marta.kucikova@centrum.cz - děkuji :-)

 

Seznam rubrik

Oblíbené blogy

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.