Zezadu

5. 06. 2017 8:15:30
“Dvacet čtyři tisíc polibků pro tebe, miláčku, amore” zazpívá místo pozdravu silný mužský hlas. Žádné jeho amore fakt nejsem. Píseň o pusinkách se line i z rádia Birikina s hity šedesátek. Ještě že mě frajer zdraví zezadu.

Zepředu by to dnes bylo na české “Já jsem ten zajíček nešťastný...”

Na kase stojím zády ke dveřím, do miniprostoru vmáčku maximálně láhev s vodou, kabelku a odpaďák. Často se ani nestačím otočit a identifikovat příchozí. Ale i zezadu je za ta léta poznám. Podle jejich hlasů, prozpěvujících si staré dobré rádiové hitovky.

Zpívám velmi ráda, v autě i doma, v rodné hroudě s přáteli. Ale v obchodě před klienty se stydím. Hlas se mi pokaždé uškrtí někde v půlce hrtanu, zčervenám, nanejvýš hlavou pohupuji do rytmu. Občas se na pár vteřin nesměle přidám, a pak zase stáhnu volume na stydlivou úroveň.

“Amooore mio, miláčku můj,” další příchozí zákazník zdraví má záda. Dneska jsou nahrbena více než obvykle. Starostmi, únavou. O půlhodinu později mě jiní klienti dokonce přehlídnou, a v půlce obchodu se shánějí, kde je dnes ta Marta.

Nevšimli si mě. Splývám s láhvemi alkoholu a krabicemi se zbožím, stojícími do dvoumetrové výšky a čekajícími, až je roztrhám, vybalím a dám tam, kam patří. Pro holky s umělými nehty a taknějakpomaaaalu pracující mládence je tato robota absolutně nevhodná.

Jsou dny k létání, jsou dny tak trochu horší. Vždyť to znáte sami.

Koloběh létacích i trochu horších dní se na moment před pár týdny nádherně zastavil. Zprávu o blogerce roku i desetiletí jsem nemohla obrovskou radostí a překvapením skoro rozdýchat. Po práci jsme místo večeře jsme koupili pizzu, a tím naše rodinná oslava vlastně skončila. Manžel odjel na pár dní zpívat se svým mužským pěveckým sborem, já se vracela ještě později z práce, a do toho mi jeden fajn kluk přivezl kapry. Ve zdejších končinách vzácnost (pravda je, že jeho žena má kaprů až po krk, ach, ti chudáci rybáři). Byl to kapří dar - nedar. Šupináčů dovezl rovných JEDENÁCT. Radost z blogerky jsem si po nocích poctivě odpracovala - kucháním, odstraňováním šupin a porcováním. Za týden ten fajn rybář opět dorazil s dalšími DEVÍTI. Letošní Vánoce prožiju ráda s bramborovým salátem a pravděpodobně tlačenkou...

Mé pražské létací dny v podobě blogerského srazu jsem si užila až do mrtě. Radostné mrtě. Poznala jsem nádherné lidi, osobně, nejenom z jejich psaní, před mnohými se skláním s úctou, co v životě zvládli a dokázali. Z těch nezapomenutelných setkání žiji dodneška (a předpokládám i do zítřka a popozítřka).

Blogerský sraz na moment zastavil můj koloběh létacích i trochu horších dní. A pak se ten koloběh znovu rozběhl. Mohla bych se více rochnit ve volnosti a občas hodit nohy na stůl. Nerochním, a tak často neházím. Práce mám stále habaděj. Manžel mě zatím na rukou taky nenosí (ach, ta zpropadená červená knihovna...).

Ráno po páté uvařit čaje, kafe, oblečení, nádobí, sprcha, svačinu pro dítě, žrádlo pro morče a někdy i rychle vyčistit klec. Ranní prášky zapíjím v autě, nestihla jsem snídaňové kafe, ani se namalovat - vypadám jak bezkrevná a malomocná. V práci pak upíjím z tajně otevřené coca-coly zero. Vlastně nevím, proč ji piju. Je hnusná a stejně po ní nezhubnu.

Za mými zády profrčí asil pátý klient a slyším:“Kde je Marta?”

Jsem přece na kase! Nevidí mě. A další, se stejnou otázkou, proletí těsně vedle mě.

Dostala jsem punc neviditelnosti. Splývám s Kinder vejci, slevami o padesát procent i třiceti druhy těstovin Barilla.

“TU SEI IMPORTANTEEE - ty jsi důležitá,” zazpívá do mých zad Giovanni. Barytonem o síle nejméně 300 Hz. A znovu. Takový švarný děda. Je mu asi pětasedmdesát, má rakovinu a vývod bokem, a vůbec ho život skřípl mezi futra, někdy dost fest. Nikdy nepřestal zpívat. Jako každý Ital si prozpěvuje písníčky z rádia, a za neustálého pobrukování obkulhá kolečko regálů. Stojí uz u kasy a znovu zpívá “Tu sei importatne, ty jsi důležitá!”.

Já se zase stydím vydat hlásek. Jen poznamenám cosi o krásném textu.

Jenže.

Z našeho rádia Birikina se line nějaké volááre, cantáre, létat, zpívat, ale NIC o důležitosti.

“To není TAHLE písnička,“ říkám Giovannimu opatrně. Asi jsem hluchá, mladá nebo blbá? “Není to z rádia - to, co zpívám, je o tobě,” říká. Vůbec nemá potuchy o nějakém mém psaní, natož o blogerce či možné připravované knížce. Vidí jen nahrbenou ustaranou ženskou, která splynula s jakousi momentální bezútěšností.

Ten popěvek zpíval mně. Martě neviditelné, splývající, se shrbenými zády.

Tři slova. Ty-jsi-důležitá.

Tři slova, která mi uvolnila nejen stydlivý špunt v krku pro zpívání v obchodě. Spustila jsem na oplátku mým mezzosopránem: “Tu sei importante!” - TY jsi důležitý, pro Giovanniho. Pochopil.

Další volááre, cantááre z rádia jsem si střihla sama, nahlas a opravdu s chutí. Klienti - neklienti. Pobrukovali jsme si společně. V kabelce jsem potom našla tužku na oči, domalovala si jiskrný zrak, hnusnou coca-colu zero vylila do záchodu a skočila si vedle do baru pro asfaltově silné dobré voňavé kafe.

Ty jsi důležitý. Ty jsi důležitá.

Tři slova, která vás zvednou nahoru k létacím dnům, aby jich bylo víc.

Máte-li pocit, že splýváte s okolím, či vás někdo soustavně tlačí směrem dolů, nedejte se - a zpívejte. O lásce, o radosti, i o tom zajíčkovi nešťastném, o vás.

Pro mě důležití jste.

Mohu vám zazpívat?

Autor: Marta Kučíková | pondělí 5.6.2017 8:15 | karma článku: 38.79 | přečteno: 3216x

Další články blogera

Marta Kučíková

Hudrám, hudráš, hudráme

„A jejich ricotta není český tvaroh a italský kmín není český,“ hudrám, neb na mě dolehla přistěhovalecká krize. Čas od času se nám to stává. Nám, holkám česko-slovenským,žijícím už nějaký rok v té báječné zemi italské.

3.8.2021 v 8:43 | Karma článku: 38.91 | Přečteno: 3401 | Diskuse

Další články z rubriky Ona

Ivana Lance

USA Georgia vs. Česká Republika

Záleží na tom, jestli jste fanoušcci amerického sladkého a studeného čaje nebo českého piva. Po čem raději sáhnete vy?

28.3.2024 v 16:20 | Karma článku: 14.20 | Přečteno: 198 | Diskuse

Jana Melišová

Nemáte nejaké drobné?

Chcel by som si kúpiť jedlo, nepomôžete mi nejakými drobnými? Otázka, pri ktorej sa mnohí tvária, že nepočujú, prípadne od dotyčného odvracajú zrak, keďže najčastejšie sa ju pýtajú ľudia bez domova nevábneho výzoru.

28.3.2024 v 12:53 | Karma článku: 25.16 | Přečteno: 341 | Diskuse

Jana Kozubíková

kOmický blog CDLXXXI.

Už měsíc mám nový vztah. "Randíme" denně mimo víkendů, ačkoli přiznávám, že myšlenky na něj mne neopouští ani o nich.

28.3.2024 v 6:00 | Karma článku: 8.33 | Přečteno: 174 |

Ivana Dianová

Billa šok

Billu navštěvuju docela často, mám ji totiž co by kamenem dohodil. Mám vůči ní spoustu výhrad, ale jít s plnými taškami pět minut, nebo jet několik stanic je dost rozdíl, což u mne hraje zásadní roli. Dnes jsem tam utrpěla šok.

26.3.2024 v 22:32 | Karma článku: 41.12 | Přečteno: 9174 | Diskuse

Lenka Prokopová

Oslava narozenin

V dávné době mého mládí se slavily narozeniny s dortem, svíčkami, babičkami, dědečky, strýčky a pratetami z třetího kolena. V dnešní době se slaví narozeninová párty hlavně s dalšími dětičkami.

25.3.2024 v 22:12 | Karma článku: 18.44 | Přečteno: 428 | Diskuse
VIP
Počet článků 91 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 8503

Dle MUDr. Plzáka typ "hospodyně, říznuté intelektuálkou", žijící s rodinou v podhůří italských Dolomit, se srdeční slabostí pro rodnou Telč. Díky vám všem, kteří mě čtete, jsem na jaře v roce 2017 získala Blogerku roku 2016 a Blogerku desetiletí. Jsem autorkou knížek:

- Italské jednohubky (2017 - Mladá fronta)

- Italské dvojhubky (2018 - Mladá fronta)

- Po italsku do hubky (2019 - Mladá fronta)

- Z mého severoitalského deníku (2020 - Ikar).

- Italské trojhubky (2021 - Ikar)

- Italské mentolky (2023 - Ikar)

Tímto vám všem, kteří jste mě četli a čtete, opravdu ze srdce děkuji, protože vy za to můžete. GRAZIE!!!!

Mějte veselé a láskyplné dny. Vaše Marta

kontakt: marta.kucikova@gmail.com

 

 

 

Seznam rubrik

Oblíbené blogy

více

Rána pro britskou monarchii. Princezna Kate má rakovinu, chodí na chemoterapii

Britská princezna z Walesu Kate (42) se léčí s rakovinou. Oznámila to sama ve videu na sociálních sítích poté, co se...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...