Herdekbaba s bandurskou
Nakvašena přichází pokaždé. Pokud někdo přijde naštván, tak pouze nakrátko. Tahle vždy přikvačí s bandurskou. A pěkně fest a jaksepatří.
Huba se mi chce křivit do obrácené podkovy, ale jsem zdvořilá. Podkovu otočím naopak, do širokého úsměvu.
“Buon giorno, signora. Dobrý den, paní!” Je jednou z mála, s níž si netykám. Věk podobný, já krátce po padesátce, ona krátce po osmdesátce. Jenom nějaká numera, viďte.
Najít s ní společnou řeč je obtížné. Jak se máte? Špatně, syn se mnou nemluví, dcera za mnou nejezdí. Sousedi jsou hrozní, děti (celého světa) nevycválané. Baba se tím svým nikdy nekončícím odsuzováním a kibicováním ostatních odsoudila k samotě.
A sbírá parte zemřelých, s kterými se za jejich života hádala taktéž.
Je-li blízko nějaké dítě, zeptá se - jakoby ve šprýmu - ježibabím hlasem: “To kindervejce kupuješ pro mě? Jak to, že jsi mi ho nekoupil?” Nebohé dítě většinou s vyplašeným výrazem utíká raději pryč. Já ho pak rychle zpětně odchytávám ve dveřích - neboj, to je jen legrace. Herdekbaba želbohu oponuje, že to tedy legrace není.
Najít ždibec něčeho pozitivního na téhle ženské je pořádná dřina.
Pozitivní bývá jedině její odchod z obchodu.
Zatím však neodchází. Vyskládává nákup na pultík, a s pečlivostí střelce odškrtává položky na papírku, utrhnutého z nějakého letáku. Písmem, jakým psávaly naše praprababičky. Prohnuta pod těžkou taškou, s lamentováním (jak jinak) odnáší nákup.
Opět máme v krámě milo a slunečno.
Jen na pár minut. Pak se rozlítnou dveře a se zabrbláním “zapomněla jsem na chleba“ tu pod plachetkou osobu mám zpátky. Na zemi u dveří nechává igelitku s napůl uvadlými rostlinkami v květináči.
Platí chleba a stále brblá. Co můžete takové babě pochválit?
“Koupila jste si kytičku?” ptám se jí.
Čapne mě za ruku. Ne signora. Tu kytku jde zachránit, má ji od jedné hluché sousedky. A této sousedce chodí denně nakupovat a nosí ty těžké tašky s nákupem, s lamentováním, ale nosí.
“To jste... hodná,” říkám, ale nelžu. Nošením nákupu postižené staré ženě a zachraňováním chcípajících kytek se mi herdekbaba řádně polidštila.
“Hm. Mně každá skoro chcípne,” přiznám se. S kytkama to moc neumím.
“Řeknu vám tajemství, signora. Dávám kytkám jména a povídám si s nimi. Čekají na to. Už jsem jich zachránila spoustu. Pohladím je, zaliju, popovídám. Jako s lidmi.”
“Jste dobrá žena,“ pochválím ji za všechny zachráněné květiny i za hluchou paní, které pomáhá.
Poprvé v jejích očích spatřím laskavost a dobrotu. Jen mžik. Ale - byl tam!
Bavívám se s ní od té doby více. Jen o květinách, a jak na ně. Už jsem zachránila téměř nezachránitelnou chcíplotinku.
Vypráví mi, co která potřebuje, v těchto chvílích se její hlas z nakřáplého ježibabího mění na laskavý. Na lamentování o těch příšerných lidech nemá čas ani prostor. Tedy alespoň ne u mě, na kase. Pokaždé stočím řeč na to, v čem je bezesporu hvězdou.
Kytičková herdekpaní s prošlými parte v podpaží...
Marta Kučíková
Hudrám, hudráš, hudráme
„A jejich ricotta není český tvaroh a italský kmín není český,“ hudrám, neb na mě dolehla přistěhovalecká krize. Čas od času se nám to stává. Nám, holkám česko-slovenským,žijícím už nějaký rok v té báječné zemi italské.
Marta Kučíková
My, nedokonalé
„Váš pas, madam?” zeptá se úslužně český řidič před nástupem do autobusu. Jaká přímo vtělená zdvořilost jeho řidičského ducha, takřka italská!
Marta Kučíková
... je mi ho tak líto!
„Takovej vodflus je to,” říkám své známé, která kouká, jak kroužím kolem italského chlapíka výrazně mladšího než jsem já. Kroužím s mateřskou starostlivostí. Říkám mu pracovně „vodflus Gigi”. Není to hanlivé, ale typické.
Marta Kučíková
Sníst to, na co čůrá pes
“Písíkán” říká mi devadesátiletá rázná Maria, když se jí ptám, co dnes vaří. Každodenně obědvá těstoviny a dušenou fenyklovou bulvu, kterou střídá s pečenou čekankou. Opakuje mi: “Je jaro, tak tu všichni jíme písíkán!"
Marta Kučíková
Zlodějiii!
“Čmajzli mi peněženku,” blekotá ovíněný chlapík. Zapomněl ji v nezamčeném autě. Taky proč by auto zamykal, tady se totiž odedávna vůbec nekradlo. Jediným vysvětlením je, že mu peněženku z auta vzala jeho exmanželka.
Další články autora |
Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl
Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování
Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...
Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci
Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...
Prezident Petr Pavel se zranil v obličeji při střelbě ve zbrojovce
Prezident Petr Pavel se při střelbě na střelnici v uherskobrodské České zbrojovce, kam zavítal...
Nejdřív spor o Green Deal. Sliby politiků pak převrátila umělá inteligence
Tématu Green Dealu a jeho možné revize se věnovali kandidáti pro volby do Evropského parlamentu v...
Velitelé jsou svině, moji rotu zničili. Ukrajinci hasí průlom v Donbasu
Premium Zatímco Rusové rozšiřují průnik kolem strategicky položeného městečka Očeretyne, Ukrajinci řeší,...
USA a Čína musí být partnery, řekl Si. Blinken mu vyčetl podporu Ruska
Ve vztazích mezi Čínou a Spojenými státy zůstává mnoho problémů. Musí ale být spíše partnery než...
KOMENTÁŘ: Byrokracie s vízy? Přitvrdíme. Jak Česko zařízlo studenty z ciziny
Premium Nenápadná úřední klička zásadně zkomplikovala život zahraničních studentů v Česku. Stát ještě...
Dřevostavba na klíč, lepený dřevěný hranol 117m2
Týnec nad Sázavou, okres Benešov
4 990 000 Kč
- Počet článků 91
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 8560x
- Italské jednohubky (2017 - Mladá fronta)
- Italské dvojhubky (2018 - Mladá fronta)
- Po italsku do hubky (2019 - Mladá fronta)
- Z mého severoitalského deníku (2020 - Ikar).
- Italské trojhubky (2021 - Ikar)
- Italské mentolky (2023 - Ikar)
Tímto vám všem, kteří jste mě četli a čtete, opravdu ze srdce děkuji, protože vy za to můžete. GRAZIE!!!!
Mějte veselé a láskyplné dny. Vaše Marta
kontakt: marta.kucikova@gmail.com