Líbí se mi zadek tvé ženy
Zbytek nechám tak, jak mě pámbu stvořil.
Nejsem supertěžkým tankem ani vyzáblinkou, kterou skolí mírný dolomitský vichřík. Mám poctivé základy z Vysočiny - mlíko, krev a trochu zdravého rozumu. Šlapu, chodím, skoroběžím téměř denně, pro vyprázdnění hlavy a dobrý pocit (a taky se přitom fajn hubne).
Ovšem doma, po otevření skříně, na mě stejně vylítne moje oblíbená modrá. Prý zmenšuje. Zadek, břicho. Kde je žlutá, červená, zelená?
Zahalena v dlouhé tmavěmodré hazuce přes zadek zdravím z kasy probíhající Chiaru. Krásnou živelnou ženskou, vlasy a oči černé jak noc, jak Sophia Loren. Je sexy, popnuté elegantní růžové tričko, mírně namalovaná. Hlavně však usměvavá a povídavá.
Občas bere na dluh, jako většina rozlítaných zaneprázdněných maminek. Zpočátku (když jsem ji chtěla popsat manželovi, kteráže to je) jsem ji popisovala jako tu “ukecanou sympatickou babu s dvěma dětmi, co se pořád směje”.
“Tu tlustou?” zeptal se můj muž.
Drzoun neomalený.
Její tloušťky jsem si tedy vůbec nevšimla. Vnímala jsem jenom její osobu. Druhý den opět přivlála, zaplatit dluh. Teď jsem na ni koukla více. Jo, asi jo - váhově je jako jeden a půl Marty.
Zdejší lidé většinou neříkají - to je ten příšerně hubený, to je ten děsně tlustý, to je ten... Slyšíte spíš - to je TA s těmi dvojčaty. To je TEN fajn (nefajn) chlap. To je TEN, jehož strýc je bráchou sousedky od sestřenice mé matky. Ale TY určitě víš, o koho jde.
Dělám, že vím, abych nebyla za tupce.
Dvakrát týdně u nás nakupuje jeden starý pán. Pokaždé bere zdarma odřezky uzenin pro psa. Občas pytlík s odřezky zapomene na zemi u kasy a odejde bez něj domů, nahoru do hor.
Většinou na sebe a kolem sebe vypatlám půlku dusícího přesládlého deodorantu, než přijdu na původ puchu. Stejně ten něco jako “prasklý vřed měsíc nemytého tuláka” nepřebiju. Zapomenutého pytlíku si obvykle všimnu nejdřív za hodinu, když nad ním krouží masařky anebo ho nějaké malé dítě propíchává prstíkem.
Pán je na svá léta fešák. Charismatický osmdesátník, plný energie. A ten fešák pokaždé říká mému muži zcela vážně a důrazně:
“Ta tvoje žena má NÁDHERNÝ zadek, řekni jí to!”
Mezitím si na kase stahuji moji modrou hazuku přes slovanský zadek až někam ke kolenům. Fešák se ke mně vrací a bere mě za ruku. Asi chce za lichotku zaplatit, napadne mě hned. Ale risknu to. Jemně mi ruku zvedne a starosvětsky s úklonou políbí.
Osmdesátník, neosmdesátník. Z druhé strany obchodu volá můj muž něco jako "pryč od mé ženy", raději nerozumím. Fešák mu většinou opáčí pár vtipných poznámek o žárlivých Talibáncích. Přátelsky. Hoši si jinak velmi dobře rozumějí.
Pán je sympaťák. Ne proto, že je “zadkovej”. Je prostě sympaťák.
“Zapomněl tu pytlík!” halasím po dvou hodinách na manžela. Pytlíkové klienty tu máme tři.
“Kdo? Ten plešatý?” zeptá se mě můj muž.
Neomalený drzoun.
Pán přece plešatý není.
Ale je. Příště si všimnu. Má pleš krásnou, ostatně jako všichni holohlaví muži.
Jejich oči jsou pak výrazně uhrančivější a sexy. Více nežli těch prostovlasatých. Plešatý chlap je pro ženské stejně nádherný jako pro mužské dobře stavěná ženská. Nemějte o sobě v tomto směru pochyb, pánové.
A já?
Časem jsem si našla jinou podprsenkárnu, kde mi nechtějí nic zmenšovat ani opravovat. Tu tmavěmodrou plandavou hazuku jsem dala na charitu.
Teď jedu v červené, jen trošku přes zadek, to víte...
Mějte hezké a laskavé dny.
Vaše TA, no přece víte, která...
Marta Kučíková
Hudrám, hudráš, hudráme
„A jejich ricotta není český tvaroh a italský kmín není český,“ hudrám, neb na mě dolehla přistěhovalecká krize. Čas od času se nám to stává. Nám, holkám česko-slovenským,žijícím už nějaký rok v té báječné zemi italské.
Marta Kučíková
My, nedokonalé
„Váš pas, madam?” zeptá se úslužně český řidič před nástupem do autobusu. Jaká přímo vtělená zdvořilost jeho řidičského ducha, takřka italská!
Marta Kučíková
... je mi ho tak líto!
„Takovej vodflus je to,” říkám své známé, která kouká, jak kroužím kolem italského chlapíka výrazně mladšího než jsem já. Kroužím s mateřskou starostlivostí. Říkám mu pracovně „vodflus Gigi”. Není to hanlivé, ale typické.
Marta Kučíková
Sníst to, na co čůrá pes
“Písíkán” říká mi devadesátiletá rázná Maria, když se jí ptám, co dnes vaří. Každodenně obědvá těstoviny a dušenou fenyklovou bulvu, kterou střídá s pečenou čekankou. Opakuje mi: “Je jaro, tak tu všichni jíme písíkán!"
Marta Kučíková
Zlodějiii!
“Čmajzli mi peněženku,” blekotá ovíněný chlapík. Zapomněl ji v nezamčeném autě. Taky proč by auto zamykal, tady se totiž odedávna vůbec nekradlo. Jediným vysvětlením je, že mu peněženku z auta vzala jeho exmanželka.
Další články autora |
Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl
Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...
Moderní lichváři připravují o bydlení dlužníky i jejich příbuzné. Trik je snadný
Premium Potřebujete rychle peníze, pár set tisíc korun a ta nabídka zní lákavě: do 24 hodin máte peníze na...
Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování
Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...
Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci
Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...
Prezident Petr Pavel se zranil v obličeji při střelbě ve zbrojovce
Prezident Petr Pavel se při střelbě na střelnici v uherskobrodské České zbrojovce, kam zavítal...
Nejednáme. Na obzoru je stávka soudních pracovníků, požadují vyšší platy
Premium Odvádějí vysoce odbornou práci, musejí skládat speciální zkoušky, někdy sami vypracovávají drobná...
Pokroková nenávist k Židům. Jak se z univerzit v USA staly filiálky Hamásu
Premium Na elitních amerických univerzitách vyhánějí Židy takovým stylem, že to tam vypadá jako v Německu...
Karafiátovou revoluci zažehla jediná píseň. Portugalsko vyvedla z diktatury
Málokterá revoluce je spojena s písní a květinou, jako se to stalo té portugalské. Před 50 lety se...
Chtěl se odpálit během olympiády v Paříži. Ve Francii zatkli 16letého hocha
Kriminalisté ve Francii v úterý zadrželi 16letého mladíka francouzské národnosti, který na...
Samoživitelka skončila v nemocnici a čtvrt roku nemohla pracovat
Téměř deset miliard korun – tolik jen za loňský rok poslaly pojišťovny lidem za úrazy, závažná onemocnění či úmrtí. Životní pojištění pomohlo za...
- Počet článků 91
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 8560x
- Italské jednohubky (2017 - Mladá fronta)
- Italské dvojhubky (2018 - Mladá fronta)
- Po italsku do hubky (2019 - Mladá fronta)
- Z mého severoitalského deníku (2020 - Ikar).
- Italské trojhubky (2021 - Ikar)
- Italské mentolky (2023 - Ikar)
Tímto vám všem, kteří jste mě četli a čtete, opravdu ze srdce děkuji, protože vy za to můžete. GRAZIE!!!!
Mějte veselé a láskyplné dny. Vaše Marta
kontakt: marta.kucikova@gmail.com