pachatelka dobrých skutků...jo, taky jsem občas pachatelkou

Krásné!

Škoda, že nejezdíte u nás po Březnici, na posledním letošním náledí jsem ráno v šest uklouzla na silnici vedoucí přes paseky, rozbila si koleno a stěží se vyškrabala na nohy. Ještě při tom škrábání mě minulo auto, evidentně řidiče, který mě objížděl, ani nenapadlo zeptat se, jestli nepotřebuji pomoc, co kdybych mu nedej bože zaneřádila sedačky,že. Tak jsem volala dceři, že na domluvenou křižovatku nedorazím, ona zase nedokázala vyjet až ke mně nahoru, tak pro mě šla přes pole pěšky a pak mě zas přes to pole svedla pod kopec k autu.

mooooooooooooc pjekný!

milá Marto. kdyby vás bylo víc. ale když nic, karma dobrá, ne?

Vidím, že tam, v tom Taliánsku, jak říkaly naše prababičky, to máte dramatičtější, než je to u nás doma... Tady napadne 20 cm sněhu, nebo zafouká vítr a zlomí pár větví a hned je kalamita... Už se nám tu jaří a travička se pěkně zelená. Díky, paní Marto, za zajímavé a vtipné povídání. Ráda je čtu.

Nádhera Marti, a musím jen opakovat, že je to dávno na knížku, či na dvě - italsky i česky

Ahoj Honzíku, děkuju - jsem ve stádiu očekávání (ne těhotná:-), nevím, jsem-li horou či Mohamedánem... ale co, blogy jedou stále dál a psát mám kam...(jinak díky, v italštině si na mé psaní stále netroufám, a to i z toho důvodu, že by Italové pravděpodobně některé věci nechápali - proč žasnu nad věcmi pro ně zcela přirozenými... tak mě poučily děti, když jsem se tak nějak zmínila o italském překladu... a musela jsem jim dát za pravdu, asi bych spoustu textu musela přepsat, aby to pro ně bylo pochopitelnější:-) Díky ještě jednou, měj se hezky.

Marto, opět jste "spáchala" krásný článek, budiž Vám to přičteno jako dobrý skutek. Díky za trochu napětí a pobavení . Připomněla jste mi jednu velmi prastarou příhodu: šly jsme s kamarádkama z jedné vesnice do druhé a cestou nám zastavil stařičký pán v ještě starším autě, které jelo rychlostí asi tak kilometr za hodinu. Trval na tom, že nás sveze. Připadalo nám nezdvořilé odmítnout a tak jsme pána nechali, aby s námi popojel asi 100 metrů. Udělalo mu to velikou radost.

Haha, dobrý a laskavý taxík. Určitě měl potom hřejivo, jak vás zachránil od prošlapaných bot... Krásné, díky, Pavli

Ano, ano, Marta - "žehlička" lidských duší:-)) A tak se i stalo. Duše vyžehlena, srdíčko zahřáté ryzí človečinou:-) Díky!

A držím palce, ať to ta příroda s tím houpáním nepřežene!

Ahoj Maruško, to je nádhernej výraz - žehlička lidských duší. Asi ho někdy, s tvým laskavým svolením, použiju. Zejména v komunikaci s manželem (on by možná raději než ty dušičky měl vyžehlené košile:-). Díky, ahoj