- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Telč je krásná. Tak jako pouto mezi dobrými lidmi.
Jsem ráda, že jsem Vás tu našla, když jste vyhrála tu cenu.
Ahoj Marti, tak mi kamarádi poslali, žes to zas vyhrála?? Je to možné? Gratuluju!!! A zavolej! Tvá nejoblíbenější švagrová....
Jejda, to je krásné! A ta Telč! Svým způsobem má srdeční záležitost, bydlel tam bratr mého dědečka (nar. 1894). Bylo mi šest let, když jsme tam dědu dovezli, ten bratr měl vnuka, taky šestiletého. Celá rodina ztuhla, když toho kluka a mě viděla vedle sebe, že prý jak dvojčata jednovaječná. Chtěla bych ho najít, tak se kouknu do Telčských listů (díky!). Děda se narodil ve Fratres (dnes Rakousko), ale žil v Pacově, v r. 1926 přišel s rodinou do Petrovic u Rakovníka jako lihovarník. A když v r. 1945 přišli do Petrovic Rusové, tak hodil hadici od lihového zásobníku do kanálu, aby se mu tam bratři nevožrali.
ajtakrajta, takže téměř rodačka, spíše prarodačka:-) - zajímalo by mě, zda se ti bratři nakonec vožrali či nikoliv:-)
Marti, naprosto Ti rozumím. Takové věci se prostě stávají a kdo nezažil, nepochopí
Když kamarádce zemřel tatínek, tak se jim v celém baráku zastavily všechny hodiny ve tři ráno, v tu hodinu, kdy v nemocnici zemřel. Líčila mi to tehdy jako něco samozřejmého, a mně to připadalo hodně zvláštní. A teď, zpětně, v tom zvláštnost nevidím, jen tu přirozenost a samozřejmost... tak to zkrátka je...
Marti
Jednou jsme se s manželem bavili o tchyni, jak to má teď těžký atd...(tchán pár týdnů před tím zemřel) a najednou práskly dveře. Žádný průvan nebyl. Jako kdyby táta nesouhlasil s tím,co jsme říkali a vzteky prásknul dveřmi (byl dost cholerik). Prostě záhada, asi jako s tou vaší skleničkou.
Šári, naprosto věřím, jsou to zkrátka věci neuvěřitelné, leč kdo zažil něco obdobného, pochopí... díky
Moc hezky napsané od srdce děkuju, že jsem si to mohl přečíst
Davide, děkuju, bylo to rychle napsané, asi nejrychleji ze všeho, co jsem kdy psala, protože jsem to psala hlavně pro Jáju (můj manžel mi po přečtení vytkl milion stylistických a jiných chyb, které mi u tohoto článku byly a jsou naprosto jedno:-)) díky moc
Marto, před několika lety jsem v Telči hledal spolubojovníka z vojny, zašel jsem do krámku na náměstí s jeho příjmením Šenigl. Prý je to příbuzný, neznámo kam se odstěhoval. U té paní jsem koupil pohlednici se známkou, jako adresáta napsal svou adresu. Má prosba, kdyby se paní o něm dozvěděla, tak mi poslat pohlednici s jeho adresou. Zatím pošta nepřišla, možná můj spolubojovník klebetí tam nahoře s Jájou. Poštu tam zřejmě nemají a ani internet. Marti, i vy jste milována jako Jája
Hledáte-li, milý Horste, stále svého spolubojovníka, doporučuji si dát inzerát do Telčských listů, které vycházejí každý měsíc a inzerce stojí pakatel (asi deset korun?), Telčské listy kupují všichni důchodci, a jistě se najde nějaký pamětník, který Vašeho kamaráda osobně znal (zde odkaz: http://www.telc.eu/obcan/telcske_listy/telcske_listy_inzerce) . A jinak děkuju za krásná slova. Nepatří jenom mně.