JAU!

no toto. fakt je to tak zlé? já tedy v tomto směru projevuji citlivost smirkového papíru, do cizího, ani do vlastního bych se píchnout nebála, ale nemám představu o odporu materiálu, ani pacienta. asi bych vytvořila mezi palcem a ukazováčkem kožní řasu a rejpla to tam.dle zkušeností s taháním třísek by to mohlo bolet míň. nicméně pochvala za odvahu veliká! obou.

Re: JAU!

Uvařím, upeču, uklidím, napíšu,zazpívám, roztlačím (auto).... ale nemůžu dvě věci - živé myši a dát někomu injekci . I kdybych tam nakrásně vytvořila kožní řasu, to mě tehdy nenapadlo....a má můj  muž vůbec na zadku nějaký řasy?jdu to zkontrolovat...

....:-))))

...po vašem blogu jsem naprosto optimistický... díky

Re: ....:-))))

...tak to jsem moc ráda, vzhůru tedy k zubaři či na očkování mějte se fajn, Marta

Super!

 Je úplně neuvěřitelné, jak dokážete popsat i tak hrůzostrašný zážitek způsobem, že člověk brečí smíchy. Pište, pište, jste skvělá spisovatelka. Moje druhá Ivanka Devátá.

Re: Super!

Děkuju, to je ovšem poklona. Před lety jsem četla jedinou knížečku od paní Ivanky Deváté, kde půvabně líčila příhody z lázní. Málem jsem se u toho smíchy počůrala. POzdravujte rodnou hroudu a přeju aspoň trochu sluníčka Marta Desátá

Já už zdrhám, když

má chlap rýmu.

U Tvých blogů člověk zapomene na všechno co ho trápí a jen se směje.

Re: Já už zdrhám, když

Ahoj Hani, děkuju, já zase u těch Tvých obracím dušičku chlupem navrch a nutíš mě zamyslet se nad věcmi, které mi jinak připadají samozřejmé...Díky a přeju krásnou neděli. Marta

Publikujte aspoň třikrát denně...

slibuji, že všechno přečtu, možná i víckrát!

Ve vašem podání mě rozřehtá i popis masochistického zážitku na ruské pohotovosti, o injekcích manželovi nemluvě (ne abyste mě udala!  ).

Děkuji, klikám a těším se na další články!

Re: Publikujte aspoň třikrát denně...

Děkuju, to mě moc těší! Jednou to zkusím prubnout, článek třikrát denně...a uvidím, co to udělá se zbytkem rodinky, zejména s manželem (když se píše, práce stojí...jinak oba zážitky (italský a zejména ten ruský) byly kapánek dramatičtější, než píšu, ale ne vše se dá publikovat Hezký víkend a moc děkuju. Marta

Auu..

tak Itálii si škrtám ze seznamu míst které mám ještě navštívit. Představa, že bych byl takhle vydán na milost a nemilost manželce je děsivá :-)

Re: Auu..

Vaše představivost jde správným směrem...  :))

Takže pro příště. Jak aplikovat injekci do zadnice.

Připravíme si injekci. Pacient se položí na břicho a stáhne si kaťata. K pacientovi přistoupíme z opačné strany, než kam se kouká, nebo ho necháme otočit hlavu na druhou stranu. Injekci aplikujeme to horního vnějšího kvadrantu jedné z půlek zadnice.

Injekci uchopíme palcem a prostředníčkem za tělo stříkačky a ukazováčkem za horní rantl stříkačky (ne pístu).

Vybrané místo si vyhlédneme (můžeme i desinfikovat) a pacienta přes vyhlédnuté místo lehce pleskneme (odvrátí to jeho pozornost, strachy stažený sval se uvolní a přes lehkou štípavou bolest kůže neucítí píchnutí jehly).

Po plesknutí vpíchneme rychlým pohybem jehlu (pomalé zapichování víc bolí) až skoro ke stříkačce tak, že jehla směřuje kolmo k zadnici . Povytažením pístu zjistíme, že nenasáváme krev a náhodou jsme nenapíchli nějakou žílu. Po té plynulým pomalým pohybem vtlačíme obsah injekce do pacienta a jehlu vytáhneme. Ranku desinfikujeme lihem.

manželovi přeji brzké uzdravení

a vám pevnou ruku a ostré jehly. moc ho netrapte

jezisi

no vy jste mi dala.... ja brecim smichy..... co se stalo nebohemu manzelovi, trenovali jste pozici na foto s kosou v naruci?

Nezklamala jste

A máte můj nejvyšší obdiv. Strach z injekcí mi zůstal z dětského věku a díky němu mám už dávno prošlé i očkování proti tetanu. To už bych raději přežil i to PÍCHÁNÍ ráno, v poledne a večer. Jediná moje útecha je, že narkoman ze mě prostě nebude