Super. A jak funguje v Italii evidence tržeb,když prý to tam máte povinné.! Já chápu vše,měl jsem obchod.

Nevšimla jsem si, že by to byl nějaký problém. Funguje normálně, šlape... to je asi jako s kouřením - nekouřením v restauraci. Jsou nekuřácké, všechny bary, venku je kuřácký koutek s popelníkem. Není to problém, pro nikoho...

Moc hezké, Marti. Ještě jsem zažila starého Žida (příjmení jsem asi nikdy neznala) v mém rodném městě. Dodnes si pamatuju na jeho strhanou, popelavou tvář, ale zpříma drženou hlavu, ustřihlé rukavice v každém počasí (v tom jeho obchůdku, ve staré zástavbě, byla totiž šílená kláda). A taky na jeho trpěné "štamgasty", co tam pili pivča "na stojáka" za každého počasí a probírali nesmrtelnost brouka. Byl to starej brůča, ale když viděl, že se do mne, předčasně vyspělou holkou, hloupě naváží, neváhal je zhoukat a přihodit pár drobností. I on dával na sekyru a sám to nabízel, za socíku věc nebývalá. Dodnes si pamatuju na jeho tlustou tužku, kterou pokaždé naslinil, než s ní zapisoval na permanentně popsané lístečky a starou kasu rachotilku a jeho grify, aby se tarozrachtaná mašina rozešla. Je prima vědět, že dodnes takoví lidé jsou. I když vím, že práce pro lidi spojená s jídlem je nikdy nekončící otročina, horkotěžko dobré živobytí, koukám, že je to živná půda pro spisovatelku . Držte se

Úplně to vidím, haha. Rozrachtaná mašina a tlustá tužka... já zažila hospodskýho s rozrachtanou kasou, tužkou za jedním uchem a cigárem za druhým, a rádiovkou na hlavě, klasika:-) A díky!

děkuju

Poplach v Kovářské uličce - povinná četba, taky jsem nenáviděla Bočana. A bylo mi trapné lidi upomínat (pracuji v oboru kde se platí půlroční kurzovné) až jsem jednou zjistila, že mi koncem pololetí chybí 100 000 a od kamarádky jsem se dozvěděla, že si o mé "velkorysosti" lidi předávají informace jako bych byla Charita. Jiná kamarádka mi vysvětlila, že dluhy co z nich nevytáhnu okrádám své děti - a tak se teď připomínám do měsíce od termínu splatnosti.

Přesně - o to, co z nich nevytáhnu, okrádám své děti - ale je mi to málo platný, někteří jsou nedostižitelní a neviditelní....

krása

díky, Davide, myslím, že ty bys byl pánovi doporučil určitě něco účinnějšího než gumové pavouky:-)

fajn nedělní čtení pro pobavení i podumání, díky

jo, to podumání, to asi jo... aby člověk znal svoje hranice a věděl, kam toho druhého může pustit, a kdy je to přes čáru (platí pro obé pohlaví:-)

Teda ta pomsta s pavouky byla důmyslná, ale zdá se, že na tu mrchu manželku nestačila. Příště by si měl pán "na sekeru" vypůjčit sekeru a zjednat si doma pořádek. Díky za skvělé čtení.

P. S. : tu knížku od Řezáče jsem taky kdysi četla, ale ponechala mne chladnou podobně jako jiná povinná četba á la Malý Bobeš.

Bobeše jsem probrečela, Poplach četla jako detektivku s Poirotem - tehdy:-), knížky byl můj svět, teď téměř nečtu, mám načteno a více žiju (a s tou sekerkou souhlas:-)

skvělé,Marti, jako vždy

Občas jsem na sekeru taky něco pořídila:-)

Děkuju, Šári. Popravdě, nebyla jsem moc zvyklá na to, že lidi nakupujou na sekeru, ale taky že platí:-), starouškům automaticky zapíšu, zapomínají často nejen peníze, ale i klíče i důvod, proč přišli (co tady chci, já šel původně k lékaři)