Držím palce, ať je ruka zase v pořádku. Popsala jsi to krásně s humorem sobě vlastním, ale když jsem si představovala tu bolest...

Pavli, ony přišly další nehody, ale to by bylo na nekonečný blog, něco ve stylu Pat a Mat, ale nevadí, slunce svítí a život je krásný:-)

Taky ́auvajs.... ́ jako paní Šárka. Já si takhle podobně utrhla šlachu na ruce při pádu z kola a tak jsem to prožívala s Vámi.

Já tady machruju s nějakým prstíčkem, a vy přímo šlachu, tak to velký obdiv za statečnost!!!

Marti, jau, cítím s Tebou. Ať už je prstík brzy úplně v pořádku.

A příště radši fakt nezanášej.

Šári, ono to mělo jaksi pokračování, protože jsem si v rekonvalescenci jaksi zranila oko a napůl slepá si znovu narazila ten bolavý prst a prst vedle, takže mě to sice bolí více, ale již bez drátů, a to je důležitý... prostě můj život je takovej bezpečně nebezpečnej:-)